Bokeh
Výrazem bokeh (z japonského boke ぼけ, „rozostření“) se ve fotografii označují estetické kvality částí snímků, nacházejících se mimo rovinu ostrosti. Vzhled a tvar rozptylových kroužků (oblastí, do nichž se zobrazí nezaostřený bod) ovlivňuje velké množství faktorů, mimo jiné konstrukce objektivu, tvar a počet lamel clony a nastavené zaclonění.
Za příjemně působící jsou obvykle považovány rovnoměrně osvětlené rozptylové kroužky s neostrými okraji, rušivě naopak působí ostře ohraničené mnohoúhelníky, které vznikají při výraznějším zaclonění, má-li clona v objektivu malý počet lamel – tento efekt do jisté míry omezuje použití zakřivených lamel. Samotná velikost otvoru clony samozřejmě ovlivňuje i hloubku ostrosti, takže čím více je clona otevřená, tím jsou rozptylové kroužky větší.
Charakteristický bokeh provází zrcadlové objektivy, pracující na principu známém z hvězdářských dalekohledů – použití zrcadla prodlužuje dráhu světla v soustavě a tak umožňuje vytvářet relativně lehké teleobjektivy s ohniskovou vzdáleností až 1000mm. Tato výhoda je vykoupena zobrazením neostrých oblastí snímku do tvaru mezikruží, které většina fotografů považuje za značně nepříjemné.
ZDROJ: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bokeh